Skupina Bezobratři byla založena na podzim roku 2005 třemi nadšenci do dechových lidových nástrojů, a to Pavlem Císaríkem, Markem Gondou a Janem Glembkem. Původním cílem tohoto tria bylo společně se setkávat a sdílet radost ze hry mezi sebou, jelikož charakter těchto instrumentů to sám o sobě nenabízel, vesměs se totiž jednalo o nástroje pastýřské samoty. V tomto složení vznikl také název Bezobratři – píšťalky, koncovky a fujary byly totiž vyrobeny z černého bezu.
První vystoupení Bezobratrů byla koncipována jako představování a předvádění různých lidových hudebních nástrojů, a to jak sólově, tak kolektivně.
Zlom nastal v okamžiku, kdy zatoužili po bohatší, živelnější hudbě a do svého středu přijímali hráče na další nástroje.

Nakonec se sestava ustálila na počtu 

šesti členů:
Pavel Císarík – zpěv, píšťaly, fujary, koncovky, bubny a perkuse
Klára Císaríková – zpěv, housle
Jan Glembek – píšťaly, fujary, koncovky, cimbál
Marek Gonda – píšťaly, fujary, koncovky, didgeridoo
Veronika Jiříčková – zpěv, violoncello
Petr Šebela – zpěv, akordeon

    V tomto složení natočili a vydali na jaře roku 2007 první album BezCeler.
    V období 2008–2009 procházeli Bezobratři různými vnitřními proměnami, a to především v přístupu k lidové písni, jež pro ně vždy byla a je hlavním inspiračním zdrojem hudební tvorby. Postupně se odkláněli od žánru čistého klasického folkloru (přesněji folklorismu) a s písní začali operovat více autorsky. Tento přístup se ještě více vyhranil s příchodem výrazné osobnosti houslisty Jana Běťáka, jež se začal velmi silně autorsky podílet na tvorbě Bezobratrů.
    V březnu a v prosinci roku 2009 natočila kapela své druhé album Bezobav, které vychází na jaře 2010.
    Na jaře (konkrétně v březnu) 2009 byl o kapele natočen medailon pro ČT do pořadu Na moll.
    V současné době Bezobratři spolupracují s textařem Jiřím Veskou a tvoří nový repertoár.

DALŠÍ ČINNOSTI KAPELY
•    workshopy výroby a hry na píšťaly, fujary a koncovky (zejména každoroční festival Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou)
•    úzká spolupráce s brněnským divadlem Polárka, a to jak celá kapela, tak její jednotlivci samostatně – koncerty, festival Hvězdné nebe nade mnou, nahrávky k představením (Maryša, Kytice, Jánošík), účinkování jako živá hudba (Jánošík, Zakletá Marie)
•    živá hudba v divadelních představeních vzniklých na ZŠ Pavlovská v Brně (Jan, Štěstí v barvě rubínu, Inanna, Otevřenýma očima)
•    spolupráce s CVČ Lužánky, zejména s pobočkami Legato, Lyska a Lávka

Bezobratři - 2007 BezCeler 

První album skupiny BezoBratři.
No a čo sa dá povedať o Bezobratroch? Odrastení sme poväčšine na Morave, len zriedka na Slovensku. Všetkých nás to ale z nejakého dôvodu zavialo do Brna, kde vzniká naša hudobná tvorba. Dá sa o nás povedať, že sme v podstate deti mesta, ale všetci sme si skôr či neskôr našli cestu k ľudovej hudbe. A aj k potešeniu, ktoré z nej plynie. Práve to sa úprimne snažíme preniesť do hudby, ktorú hráme. Nie je už folkloristicky 

čistá, ale pojem ľudovosti sa v našej hudbe skôr ako etnomuzikologickou formou snažíme naplniť ľudským obsahom. Skúšame objavovať a vytvárať ďalšie pokolenie ľudovej hudby, tak ako sa nám to páči a ako to cítime.

1. Nútený výsek
(Páči sa mi páči / Boli by ma zabili)
2. Jánošíkovo údené rebierko
(Hej, na vojnu ma vzali / Ej, keď ma šikovali)
3. Panenské slzy
(Chodievaj, šuhajko)
4. Bačov kotlík
(A ovečky moje)
5. Kozí šľah
(Ej, na dube, na dube / Keby nebolo pršalo /
Kačenka bola bys)
6. Evino pokušenie v župane
(Červenô jabĺčko v oblôčku mám / Gúľalo sa, gúľalo)
7. Čaj na dobrý spánok
(Heno, na tej strane)
8. Terchovské špeciality
(Chodela Anička / Na tej lúke, na zelenej /
Vínečko pálené)
9. Polievčička z nížin
(Doliny, doliny)
10. Podpolianský trhanec
(Akože je u vás / Keď som išiol z Piešťa)
11. Praženica pre odvážnych
(Čierne oči, chojte spať / Ej, keď si vedel, že nemožem)
12. Dusená straka na bazovom liste
(Sedí straka na rakyte / Stará moja, stará moja /
Išla Marina)
13. Svadobné koláčiky 4 ks
(Husy, bílé husy)

PRÍLOHA

celkový čas nahrávky: 42:28
(2007,vydáno vlastním nákladem)

BezoBratři - 2010 Bezobav

Lidová hudba v současné době a bez zbytečného křížení s jinými žánry? Že to jde a přitom mimořádně kvalitně, bez násilného roubování rockových či dalších trendů, dokazují moravští Bezobratři prolnutím moderního a tradičního přístupu k odkazům lidové hudby. Druhá deska Bezobratrů s názvem Bezobav je naplněna především písněmi z moravsko-slovenského pomezí s lidovými baladickými texty.  Album připomíná ranou tvorbu Warsaw Village Band, ale v moravském duchu.

Název alba jednak přímo odkazuje na přístup kapely k lidové poezii a hudbě, jednak k tomu vybízí i posluchače. Skladby, nejčastěji slovenským textem inspirované, zní svěže a často velmi živelně, s energií.. Doménou alba jsou vícehlasé zpěvy téměř všech členů. Pavel Císarík podává vysvětlení. „Hudba vychází z moravských i slovenských kořenů, ovlivněna je však současnou dobou, a proto zde využíváme nejen tradiční hudební nástroje typické pro folklor tzv. karpatského oblouku (fujary, píšťaly, koncovky, gajdy, běloruský cimbál, housle, harmonika, violoncello), ale i méně tradiční (zvonkohra, buben, darbuka, grumle, didgeridoo, kastaněty, tamburina).“

V textech se nachází mnoho drsných i jemných metafor, krvavých obrazů, jednoduchost, strohé vyjadřování, zkratkovitost, tedy prvky tolik typické pro lidovou poezii. Tematicky nalezneme na albu mordy, žárlivost, smrt v mnoha podobách, trápení, ale narazíme také na píseň milostnou, svatební či ukolébavku. Bezobratři mají kromě moravsko-slovenského folkloru vřelý vztah i k polskému. „Mnohé polské písně jsou vlastně i stejného či podobného textu i nápěvu, jaký se vyskytuje na Moravě nebo Slovensku, zatím jsme však nenarazili na text, který by byl v silnější variantě v polštině než ve slovenštině“ vysvětluje Pavel Císarík, proč i přes svou náklonnost k polské lidové hudbě a mnohé polské skupiny (např. Kapela ze wsi Warszawa či Orkiestra św. Mikołaja) udávají mezi svými inspiračními zdroji, není na albu jiná píseň než z moravsko-slovenského území.

Kapela Bezobratři proslula i díky skvěle zvládnutému hraní na fujary, píšťaly a koncovky, které si sama vyrábí a na různých festivalech pořádá i oblíbené tvůrčí dílny s výrobou těchto nástrojů. „Všechny tzv. hranové nástroje použité při nahrávání alba, tedy píšťaly, fujary a koncovky jsou vyrobeny kapelou Bezobratři. Neobešli bychom se bez vlastních výrobků. Kdybychom si měli všechny nástroje kupovat, přivedlo by nás to na mizinu. Znakem těchto nástrojů je, že jsou velmi intonačně omezeny, nezahrajeme na ně všechny tóny a ne ve všech tóninách, proto bylo potřeba vždy pokrýt aktuální potřeby a pro dané písně vyrobit nástroje. Dá se říct, že některé píšťaly jsou vyrobeny přímo na míru některým písním.“

Album Bezobav je svým pojetím a přístupem muzikantů na našem území ojedinělé a pokud budete mít tu příležitost navštívit koncert či dílnu, stane se z Vás nepochybně fanoušek bezových píšťal.

1. Čujte, sluhi
(lidová z Moravského Lieskového, upr. Bezobratři)
2. Tam poniže Rozhanovec
(lidová z oblasti Spiše na východním Slovensku, upr. Bezobratři)
3. Počúvajte, páni
(text lidový z oblasti Kysuce na západním Slovensku, hudba Bezobratři)
4. Na Vyškovci
( směs gajdošských písní z moravsko-slovenského pomezí, upr. Bezobratři)
5. Lieskovskú dolinú
(text lidový z Moravského Lieskového na západním Slovensku, hudba Bezobratři)
6. Čo som ci urobila
(lidová z Moravských Kopanic, upr. Bezobratři)
7. Išla Kačenka na trávu
(lidová z oblasti Kysuce na západním Slovensku, upr. Bezobratři)
8. Do zahrady rada chodzievala
(lidová z Moravského Lieskového na západním Slovensku, upr. Bezobratři)
9. Voda
(lidová z Čičman na středním Slovensku, upr. Bezobratři)
10. Môj mužik
(lidová z oblasti Kysuce na západním Slovensku, upr. Bezobratři)
11. Šak sa ja len bojím
( směs gajdošských písní z moravsko-slovenského pomezí, upr. Bezobratři)
12. Sadzila Anička
(lidová ukolébavka z Moravského Lieskového na západním Slovensku, upr. Bezobratři)

Zdroj-http://www.bezobratri.naproti.cz